Na přelomu června a července dodělali zedníci zateplení soklu a novou omítku na něm. Vybrali jsme hnědě probarvenou omítku s malými kamínky, která má stejný odstín jako rámy oken a dveří a hodně podobný střešní krytině.
Domek máme kromě drobností, kompletně opravený. Jakmile budeme mít dostatek financí, tak se pustíme do úprav okolí domu (především dlažba na terase, okolo domku a na parkovišti u domku) a dodělání plotu.
Opět jsem přišel o zaměstnání, tentokrát na vlastní žádost kvůli přestěhování z Prahy na Moravu za rodinou.
neděle 14. července 2013
Ohlédnutí
Blog píši již přes 4 roky a první nápad nebo sen přestěhovat se z bytu do rodinného domku jsme měli před asi osmi lety. Letos náš starší syn oslavil 8 narozeniny a úspěšně absolvoval první třídu základní školy. Jeho narození bylo hlavním impulsem pro to, abychom se rozhodli sen realizovat. V mezičase se nám narodil i druhý syn, který po prázdninách nastoupí do školky nedaleko základní školy, kam chodí jeho brácha.
Hlavní překážky, které jsme museli překonat v průběhu realizace snu:
Přesto, že to trvalo déle než jsme mysleli a stále se objevovaly nějaké překážky, jsme sen uchovávali a podařilo se nám jej realizovat. V těžkých chvílích jsme se s Vlaďkou modlili a ptali se Boha, co máme dělat dál. Věřím, že nám Bůh celých 8 let pomáhal a vedl nás k naplnění našeho snu. Jsme vděční a radujeme se z toho, že bydlíme v domku se zahradou, vzrostlými ovocnými stromy, úrodnou půdou, krásným okolím a dobrými sousedy. Myslím, že pomalu zraje čas na to mít další velký sen :-).
Hlavní překážky, které jsme museli překonat v průběhu realizace snu:
- první nápad bylo koupit starší rodinný domek s malou zahradou poblíž Prahy -> dlouho jsme nic nemohli najít
- změnili jsme plán a rozhodli se postavit si domek na půl cesty mezi Prahou a Severní Moravou -> podařilo se nám najít a koupit pěkný pozemek v podhůří Železných hor
- dvakrát jsme chtěli začít stavět a dvakrát se to nepovedlo -> vysoká cena a ztráta zaměstnání
- změnili jsme plán znovu s tím, že se přestěhujeme na Moravu blíže rodičům, kteří budou ve stáří potřebovat naši pomoc a děti budou mít možnost trávit více času s babičkami a děděčky -> dostali jsme tip na starý domek s pěkným pozemkem, který se musí celkově rekonstruovat
- o domek měl zájem místní úspěšný podnikatel před námi s tím, že ho zbourá, koupí i okolní pozemky a postaví velké rodinné sídlo -> čekali jsme několik měsíců než od toho záměru ustoupil
- dohodli jsme se s majitelkou, že domek koupíme -> přes rok jsme neměli smlouvu a opravy jsme dělali jen na základě souhlasu majitelky, bez toho, že bychom byli vlastníci
- museli jsme prodat pozemek, abychom měli na opravy -> povedlo se po půl roce od zveřejnění nabídky i přes zamítnutí katastrem
- když jsme zjistili, že nám budou chybět peníze, tak jsme chtěli prodat byt -> prarodiče nám půjčili potřebnou částku (byt je záruka za půjčku)
Přesto, že to trvalo déle než jsme mysleli a stále se objevovaly nějaké překážky, jsme sen uchovávali a podařilo se nám jej realizovat. V těžkých chvílích jsme se s Vlaďkou modlili a ptali se Boha, co máme dělat dál. Věřím, že nám Bůh celých 8 let pomáhal a vedl nás k naplnění našeho snu. Jsme vděční a radujeme se z toho, že bydlíme v domku se zahradou, vzrostlými ovocnými stromy, úrodnou půdou, krásným okolím a dobrými sousedy. Myslím, že pomalu zraje čas na to mít další velký sen :-).
Zahrada II
Zelenině se na našem experimentálním záhonu docela daří. Sousedi, zvyklí na tradiční záhony, se již začali ptát, co s tím záhonem děláme, že nám tam všechno tak pěkně roste. Nehnojíme jej, neplejeme (je na něm minimum místa pro plevele) a zalíváme jako ostatní. Sklízeli jsme doposud saláty, kedlubny, hrášek a cukety. Pěkně rostou i rajčata a cibule, slabší je to s mrkví, okurkami a ředkvičkami (první, které jsme sklidili byly moc "ostré" a děti je odmítli jíst).
Další experiment je ačokča. Získali jsme krabičku semínek a zkusili jich pár zasadit poblíž stromů - ačokča je pnoucí rostlina, která se dokáže dopnout až do 5 m výšky a její plody mají být něco mezi okurkou a paprikou. Z pětimetrové výšky by se nám špatně sklízelo a tak jsme zaštípli výhonky ve výšce cca 2,5 metru. Uvidíme, co to udělá. První plody by mělo být možné sklidit v srpnu, pak rostlina plodí dokud ji nespálí mráz.
A experiment do třetice. Mou drahou polovičku napadlo, že zkusí zasadit semínka dýně Hokaido, která nám zůstala po konzumaci v zimě, a předpěstovat sazeničky. V záhonu na dýně již nebylo místo a tak jsme zkusili něco netradičniho. Navršili jsme kupu posečené trávy, proložili papírovou lepenkou a vrstvami hlíny a kompostu (hlavně horní vrstva), a do toho zasadili předpěstované sazeničky. Kupodivu zatím v tom rostou pěkně. Museli jsme k nim postavit oporu, aby se rostlina nepnula po zemi, kde trávu sečeme, ale nahoru po plotu. Plody bude možné sklízet až na podzim, tak uvidíme, co nám vyroste.
Další experiment je ačokča. Získali jsme krabičku semínek a zkusili jich pár zasadit poblíž stromů - ačokča je pnoucí rostlina, která se dokáže dopnout až do 5 m výšky a její plody mají být něco mezi okurkou a paprikou. Z pětimetrové výšky by se nám špatně sklízelo a tak jsme zaštípli výhonky ve výšce cca 2,5 metru. Uvidíme, co to udělá. První plody by mělo být možné sklidit v srpnu, pak rostlina plodí dokud ji nespálí mráz.
A experiment do třetice. Mou drahou polovičku napadlo, že zkusí zasadit semínka dýně Hokaido, která nám zůstala po konzumaci v zimě, a předpěstovat sazeničky. V záhonu na dýně již nebylo místo a tak jsme zkusili něco netradičniho. Navršili jsme kupu posečené trávy, proložili papírovou lepenkou a vrstvami hlíny a kompostu (hlavně horní vrstva), a do toho zasadili předpěstované sazeničky. Kupodivu zatím v tom rostou pěkně. Museli jsme k nim postavit oporu, aby se rostlina nepnula po zemi, kde trávu sečeme, ale nahoru po plotu. Plody bude možné sklízet až na podzim, tak uvidíme, co nám vyroste.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)