První úvahy o bydlení v rodinném domku se objevily v souvislosti s příchodem našeho prvního potomka. Zahrada hned vedle domu, kde bychom mohli nechat děti bez soustavného dozoru, nás lákala asi nejvíce.
Nejdříve jsme chtěli koupit starší domek se zahradou, ale nepodařilo se nám najít žádný, který by byl v pěkné lokalitě s dobrou občanskou vybaveností a za rozumné peníze. Tak jsme začali hledat stavební parcelu. Po několika měsících jsme narazili na nabídku města na prodej stavebních parcel s vybudovanými inženýrskými sítěmi poblíž městského parku. Přijeli jsme se na lokalitu podívat, prozkoumali jsme blízké i vzdálenější okolí a bylo rozhodnuto.
Stavební parcelu jsme koupili v roce 2006 s tím, že začneme stavět v 2007. V první fázi jsme prostudovali asi stovku projektů typových domků, ale žáden nám nevyhovoval. Oslovili jsme tedy stavební firmy s poptávkou na zpracování individuálního projektu a výstavbu nízkoenergetického domku na klíč. Vedlo to k našemu prvnímu rozčarování. Firmy neodpověděly na poptávku buď vůbec nebo s tím, že mají plně vytížené kapacity až do konce roku 2007.
Nastudovali jsme tedy informace o nízkoenergetických domech a oslovili vytipovanou firmu, která měla v nabídce svých domků jeden, který se nám docela líbil (Skalár od Artexy).
Nevyhovovalo nám však jeho vnitřní uspořádání. Po diskusi našich požadavků s majitelem firmy jsme dospěli k tomu, že bude lepší navrhnout celý domek jako individuální projekt.
Sešli jsme se s architektem, kterého nám majitle doporučil, vysvětlili mu naši představu o vnitřním uspořádání a cenovém limitu, do kterého by se měl domek vejít. Vypracoval architektonickou studii, která se nám líbila, ale když jsme dostali cenovou kalkulaci, tak přišlo další rozčarování - cena domku byla o více než 1 mil Kč vyšší než jsme do něj chtěli investovat.
Váhali jsme zda se snažit získat vyšší hypotéku nebo se poohlédnout po jiném domku. Rozhodování nakonec vyřešila reorganizace u mého bývalého zaměstnavatele, během které jsem se rozhodl odejít. Bylo velmi nepravděpodobné, že v této situaci projde žádost o vyšší hypotéku.
Odložili jsme další kroky a Vlaďka se chopila příležitosti promyslet detailněji požadavky na domek a stala se naším rodinným architektem. Asi po roce jsme měli připravenou vlastní architektonickou studii, já nové stabilní zaměstnání a tak mohlo začít druhé kolo.
Opět jsme prošli desítky projektů typových domů, ale žádný nebyl dostatečně blízko naší studii. Opustili jsme myšlenku nechat si od stavební firmy udělat individuální projekt. Od známých jsme získali doporučení na projektanta. Spolupracovalo se nám s ním dobře během ladění naší studie a tak jsme s ním uzavřeli smlouvu o dílo na přípravu individuálního projektu (včetně specializací) a autorský dozor během stavby.